Blog - Výpis aktuálních článků

Přešel jsem na Windows Live Messenger (MSN), přejděte také ...

Tak se taky přidávám k Instant Messenger revoluci v ČR. Nejsem první, který opustil zastaralý a nebezpečný protokol ICQ a doufejme, že ani poslední. Přede mnou přešel například i Patrik Vogl nebo Štěpán Mátl a mnoho dalších. Donedávna jsem byl uživatelem ICQ, což se nyní změnilo a já kompletně přešel na MSN, tedy Windows Live Messenger. Pokud jste spokojenými uživateli ICQ, pak je tento článek určený právě pro vás.

Možná vás nyní napadla typická výmluva: Na ICQ mám mnoho lidí a oni MSN nemají. Taky jsem si to říkal, ale právě díky tomu, že tento nekvalitní protokol používá tak moc lidí, tak díky tomu se vám krásně protřídí okolí na lidi s ICQ a lidi s větším IQ (nebojte, nevypadlo mi z poslední zkratky C).

Lidé, kteří s vámi budou chtít být i nadále v kontaktu MSN minimálně vyzkoušejí a pokud vyzkoušejí, vězte že přejdou také a ani je nebudete muset nikterak přemlouvat. No a lidé, kteří s vámi nadále nebudou chtít být v kontaktu, kvůli nim se neomezujte a nezůstávejte u děravého a totalitního protokolu ICQ nedejbože ještě u oficiálního klienta ICQ.

To je všechno hezké, ale proč bych měl přecházet?

Pokud necítíte potřebu opouštět ICQ, protože si myslíte, že vám ICQ slouží krásně, tak se ukázala vaše drobná neznalost Instant Messengerů. Zde je seznam těch nejzávažnějších důvodů, proč opustit ICQ:

• Všechny věci jsou uložené na serveru spol. AOL, tudíž jakýkoli výpadek způsobí nedostupnost celé služby
  
• často se měnící protokol
  
• pomalý
  
• nestabilní
  
• kdokoli může zjistit Váš stav i když jste Invisible
  
• komunikace není nijak výrazně zakódována, kdokoli může odchytit Váš rozhovor
  
• nesmíte používat alternativní klienty (obsaženo v podmínkách, které jste potvrdili)
  
• nesmíte využívat ICQ pro komunikaci obchodního charakteru (znemožňuje firemní komunikaci) (obsaženo v podmínkách, které jste potvrdili)
  
• žádná významná funkčnost
  
• zahlcenost spamy a hoaxem
  
• jakékoliv informace, které posíláte už vám nepatří (obsaženo v podmínkách, které jste potvrdili)
  

ICQ je masochismus v Instant Messengerech, který se těší popularity je v ČR. Tohoto masochismu se již nebudu účastnit. A co vy?

Koupím iPhone 3G (Aktualizováno)

Tak a je rozhodnuto. Pořídím si iPhone 3G. Pokud někdo víte o nějakém starším a zachovalém kousku, neváhejte a napište mi do komentářů pod tímto článkem.

Sháním:

• iPhone 3G
• cena do 7000 Kč
• odblokovaný
• zachovalý, nepoškozený, pokud možno se zárukou
• barva ani kapacita nerozhoduje

Předem moc děkuji za nabídky. 

Aktualizováno

Všem děkuji za nabídky, vydražil jsem telefon pod 7000 Kč. Teď už jen zbývá doufat, že finální obchod proběhne bez problémů a telefon dorazí. Čekejte na report, případné doporučení prodejce aukra, s kterým obchod probíhá.

Vektory a bitmapy – reakce na nedávný článek Filova Blogu

Filův Blog v mé RSS čtečce již dlouhou dobu zaujímá první příčky. jeho články mi vždy byly přínosem a pochytil jsem od něj nejednu radu ohledně webdesignu. Dnes ovšem Filův Blog šlápl hodně vedle a rozpoutal diskusi, ve které zatím není ani jeden souhlasný názor s jeho článkem. Rozhodl jsem se prostřednictvím tohoto článku vyjádřit daleko hlubší nesouhlas

Zmiňovaný článek, který mě tak trochu po ránu vyvedl z míry, si můžete přečíst zde. Zkráceně si zrekapitulujeme o čem v daném článku jde. Autor v článku vyzdvihává nutnost vytvářet grafické návrhy webových stránek jen jako bitmapu, nejlépe ve Photoshopu a do vektorů se pouštět, co možná nejméně, či lépe vůbec.

Je to názorná ukázka toho, že i kapacita jakou je Jan Řezáč, autor tohoto blogu, se může mýlit. A když říkám mýlit, tak se hodně krotím. Upřímně nedokážu pochopit webdesignéry, kteří tvoří grafický návrh webu v bitmapovém editoru. Takoví lidé žijí věčně ve strachu, že jim klient vrátí grafický návrh s tím, že chce upravit více prvků než je zdrávo, protože potom je opravdu pekelně složité v bitmapě tyhle úpravy provézt. Jsou to prostě masochisti, kteří dělají jednoduchou věc tak složitě, jak jen to jde.

S grafikou jsem začínal před několika lety a tenkrát jsem dělal grafické návrhy v Corelu. Uznávám, že tento program je na webovou grafiku stejně tak vhodný jako je Photoshop, ale na druhou stranu pro mě nikdy nebyl problém zmenšit zaoblení prvků nebo totálně přeházet layout. Problém ale u Corelu nastal, když jsem začal grafiku kódovat. Pixel sem, pixel tam, nebyl vůbec žádný problém kódovat web klidně dva dny, protože Corel je na tom s přesností podobně jako místní taxikáři. Přešel jsem tedy na produkty Adobe a to konkrétně Adobe Fireworks CS3.

Adobe Fireworks CS3 je vektorový grafický editor, který grafiku zobrazuje v pixelech 1:1, jaký bude výsledek na webu. Photoshop byl, je a vždycky bude pouze bitmapový editor, vhodný pouze na přípravu grafických podkladů pro grafiku nebo úpravu fotek. Kreslit v něm kompletní design webu je do nebe volající pitomost a bohužel nejvíce rozšířený omyl, který si přebírají začínající webdesignéři.

Srovnání Photoshop a Fireworks pro použití na webovou grafiku.

Budu srovnávat objektivním způsobem Photoshop a Fireworks, oba ve verzi CS3, aby to bylo spravedlivé (spravedlivé ani ne, protože Photoshop do verze CS3 prošel daleko větším vývojem).

	Photoshop CS3	Fireworks CS3
Intuitivní ovládání klávesové zkratky, GUI, nastavení
Jednoduchost úprav jak veliké úpravy a jak snodno mi je editor dovolí udělat
Výkon
Možnosti

Znak ok znamená výhodu pro daný program, ikona x pravý opak.

Z tabulky je zřejmé, že Photoshop není pro kompletní návrh webové grafiky vhodný. Avšak osobně si v něm připravím textury pomocí brushů, které má Photoshop propracovanější a poté se přesouvám do Fireworks, kde pokračuji až do samotného konce cesty grafického návrhu, tedy do jeho nakódování.

Přeberte si to jak chcete, kreslete si v čem chcete, článkem jsem chtěl jen zbořit mýtus, který se kolem webové grafiky traduje. Budu se těšit na komentáře jak souhlasné, tak i nesouhlasné.

Odstranění tečkovaného okraje u vybraného odkazu (CSS)

Tato "funkce" se nachází v téměř všech moderních prohlížečích a spočívá v tom, že prohlížeč kolem odkazu, na který se kliklo, nebo na který jste se dostali stiskem klávesy TAB, udělá tečkovaný border. Pro lepší představu přikládám ukázku, jak nehezky to vypadá v reálu.

Mnohdy se ale stává, že vytvoříme tlačítko, které má pouze JavaScriptovou událost a v tu chvíli se nám neprovede refresh stránky a taky pro tuto akci je graficky nepěkné, když nám již zmiňovaný tečkovaný border kolem odkazu zůstane. Osobně pro každý projekt/web/aplikaci globálně zakazuju tuto vlastnost následujícím zapisem v CSS.

Vy ji ale samozřejmě můžete použít v rámci dědičnosti nebo jen pro určitou třídu či identifikátor, jak jste zvyklí.

Označení odkazu podle typu nebo umístění (CSS)

Pokud se věnujete tvorbě webových stránek, určitě se vám nejednou stalo, že jste potřebovali označit odkaz, který vede na jiné umístění, než je na vašich stránkách nebo jste jen potřebovali označkovat odkaz podle typu cíle, na který odkazujete. Na toto existuje spousta JavaScriptů, spousta frameworků a v neposlední řadě spousta řešení pomocí php. My se ale dnes podíváme na jednu z jednodušších a řekl bych i jednu z nejefektivnějších variant, jak toho docílit jednoduše jen za pomocí CSS. Mnoho lidí tuto metodu nezná nebo se s ní zatím nesetkali, proto si ji dnes popíšeme.

Nutno dodat, že následující řešení není podporováno v prohlížeči IE6 (překvápko jako hrom  ), ale nejedná se zase až tak o ztěžejní funkci, která by pro tento zastaralý a dnes již méně využívaný prohlížeč (samozřejmě podle zaměření daného webu) měla být odladěna. Odladit tuto funkci i pro IE6 sice jde (třeba vlastní třídou), to by ale nebylo plně automatizované, což my nechceme.

Externí odkaz

Pokud potřebujeme označkovat externí odkaz, který míří ven z našeho webu, budeme předpokládat, že je to každý odkaz, který začína na http://. Zápis CSS bude vypadat následovně:

a[href^="http:"] {
 background: url('/images/externalLink.gif') no-repeat right top;
 padding-right: 10px;
}

Zároveň se ale dá předpokládat to, že můžeme pomocí absolutní adresy směrovat odkazy i na náš web a v tu chvíli nechceme nijak odkaz odlišovat, i když začíná na http://. Tento případ ošetříme úplně jednoduše zápisem:

a[href^="http://www.vasestranka.cz"],
a[href^="http://vasestranka.com"] {
 background-image: none !important;
 padding-right: 0;
}

Odkazy, které nechceme nijak odlišovat (napadají mě snad jen placené reklamy) a splňují výše uvedený parametr, vynulujeme jednoduše, jak jsme zvyklí:

.no_exter {
 background-image: none !important;
 padding: 0;
}

Odkazy podle typu

Další případ, kdy můžeme tohoto využít, jsou odkazy, u nichž přesně určujeme typ nebo příponu. Zápis pro odlišení odkazů na e-mailovou adresu může vypadat takto:

a[href^="mailto:"] {
 background:url('/images/email_link.png') no-repeat right top;
 padding-right: 22px;
 padding-bottom: 5px;
}

Pro .pdf, .doc nebo třeba .rss můžeme použít následujícího zápisu:

a[href$=".pdf"] {
 background:url('/images/page_pdf.png') no-repeat right top;
 padding-right: 22px;
 padding-bottom: 5px;
}

a[href$=".doc"] {
 background:url('/images/page_word.png') no-repeat right top;
 padding-right: 22px;
 padding-bottom: 5px;
}

a[href$=".rss"], a[href$=".rdf"] {
 background:url('/images/feed.png') no-repeat right top;
 padding-right: 22px;
 padding-bottom: 5px;
}

Další využití a možnosti jistě najdete sami podle těchto předloh. Zajímalo by mě, jestli jste tuto metodu znali, jestli ji používáte nebo používáte jinou vámi osvědčenou metodu. Těším se na komentáře.